neděle 30. listopadu 2008
pátek 28. listopadu 2008
čtvrtek 27. listopadu 2008
středa 26. listopadu 2008
úterý 25. listopadu 2008
Manekýn (52.den P365)
Roderickův nový svetr :-) Nikdy bych nevěřila, jak kluka může potěšit svetr mámou pletený. Tulil se, jak kdybych mu nadělila kilo čokolády a pochvaly a pusinek se mi dostalo nepočítaně :-)
pondělí 24. listopadu 2008
sobota 22. listopadu 2008
pátek 21. listopadu 2008
středa 19. listopadu 2008
úterý 18. listopadu 2008
Lezec (45.den P365)
Beatrica konečně od stejně starých dětí odkoukala, jak se posadit a jak lézt po kolenou, tak si to dneska poprvé vyzkoušela. Zdá se, že styl "Meresjev" bude brzy zapomenut ;-)
pondělí 17. listopadu 2008
Prodloužený víkend v Čertově mlýně (41.-44.den P365)
Pátek
Přestože máme nástup do hotelu až kolem páté odpoledne, vyrážíme z Prahy už v deset. M nás jen doveze a bude pokračovat dál do Evropy. Cesta na Špičák proběhla bez větších problému, provoz přes Prahu poklidný, takže už v půl jedné jsme před hotelem. M vyloží zavazada na recepci a odjíždí. Pokoje jsou naštěstí připraveny a můžeme se hned ubytovat. Než dostanu klíče, RaF stihnou objevit hernu :-) Vybalujeme a jdeme si hrát. Není až tak velká, ale je tu plno pohodlných křesel, pohovka a postel. Děti se zabavují novými hračkami a já spím (šla jsem spát v půl páté ráno). Kolem třetí se hlásí o bazén. Je volně přístupný. Beru B do sedačky, převlíkáme se do plavek a jdeme. Bazén je relativně velký a je tam děsná zima. Odvážně lezu po schůdkách do vody. Na posledním schodě zjišťuji, že nejspíš nestačím. Vodnice říkala, že bazén má mít 130cm. Napadá mě, že je možná zkosený a jsem na špatné straně. Vylézám ven. RaF se tváří překvapeně. Jdou se mnou na druhou stranu ke druhým schůdkům. Znovu lezu do vody.... zase dno necítit. No výborně. Nadechuju se a dělám poslední krok do neznámé hloubky. Nehet palce narazil na dno. Stojím na palcích, vodu až k bradě. Na břehu stojí RaF bez plavacích pomůcek. Paráda, musím to aspoň chvilku vydržet a neutopit se... Roderick je docela samostatný a poslouchá, takže se potápí dle libosti u kraje a já se snažím o pár plavacích pohybů s Fredy. Vůbec si nedovedu představit, jak budu zítra manipulovat s Beou, abych ji neutopila... Za chvíli se rozsvítí světlo v místnosti nad břehem a vidím právě dorazivší vodnici. Evidentně jsme ji pobavili svým topením. Začíná mi být zima, kratší strana bazénu je prosklenná a táhne tudy. Velím z vody.
Postupně doráží další účastníci, děti si hrají a dopěláci kecají. Po večeři oficiální zahájení, uložit děti a hurá na tvoření u vínečka :-)
Sobota
Po snídani vyrážíme na krátkou procházku po okolí. Všude je mlha a jen pomalu prosvítá sluníčko. Námraza na břízách postupně taje a padá na zem jako drobné kroupy. Vracím se s BaF na plavání, Rodericka nechávám napospas pomocnicím vodnice a hrám. Jde plavat až hodinu po B. Přicházím k bazánu a zjišťuji, že za A nejsem nejmenší (o pár cm) a za B, vodnice nechala upustit bazén o jednu kachličku. Celých 10 cm k dobru, hurá, neutopíme se. Na lekci s Fredy se dohaduju s tatínmkem "topičem", že se bude držet dva metry ode mně. Při hromadném poskakování s dětmi se snažím vychytat místo s malými vlnami ;-)
Po obědě jdou holky spát a Roderick vyráží s velkými dětmi k Čertovu jezeru.
Přestože máme nástup do hotelu až kolem páté odpoledne, vyrážíme z Prahy už v deset. M nás jen doveze a bude pokračovat dál do Evropy. Cesta na Špičák proběhla bez větších problému, provoz přes Prahu poklidný, takže už v půl jedné jsme před hotelem. M vyloží zavazada na recepci a odjíždí. Pokoje jsou naštěstí připraveny a můžeme se hned ubytovat. Než dostanu klíče, RaF stihnou objevit hernu :-) Vybalujeme a jdeme si hrát. Není až tak velká, ale je tu plno pohodlných křesel, pohovka a postel. Děti se zabavují novými hračkami a já spím (šla jsem spát v půl páté ráno). Kolem třetí se hlásí o bazén. Je volně přístupný. Beru B do sedačky, převlíkáme se do plavek a jdeme. Bazén je relativně velký a je tam děsná zima. Odvážně lezu po schůdkách do vody. Na posledním schodě zjišťuji, že nejspíš nestačím. Vodnice říkala, že bazén má mít 130cm. Napadá mě, že je možná zkosený a jsem na špatné straně. Vylézám ven. RaF se tváří překvapeně. Jdou se mnou na druhou stranu ke druhým schůdkům. Znovu lezu do vody.... zase dno necítit. No výborně. Nadechuju se a dělám poslední krok do neznámé hloubky. Nehet palce narazil na dno. Stojím na palcích, vodu až k bradě. Na břehu stojí RaF bez plavacích pomůcek. Paráda, musím to aspoň chvilku vydržet a neutopit se... Roderick je docela samostatný a poslouchá, takže se potápí dle libosti u kraje a já se snažím o pár plavacích pohybů s Fredy. Vůbec si nedovedu představit, jak budu zítra manipulovat s Beou, abych ji neutopila... Za chvíli se rozsvítí světlo v místnosti nad břehem a vidím právě dorazivší vodnici. Evidentně jsme ji pobavili svým topením. Začíná mi být zima, kratší strana bazénu je prosklenná a táhne tudy. Velím z vody.
Postupně doráží další účastníci, děti si hrají a dopěláci kecají. Po večeři oficiální zahájení, uložit děti a hurá na tvoření u vínečka :-)
Sobota
Po snídani vyrážíme na krátkou procházku po okolí. Všude je mlha a jen pomalu prosvítá sluníčko. Námraza na břízách postupně taje a padá na zem jako drobné kroupy. Vracím se s BaF na plavání, Rodericka nechávám napospas pomocnicím vodnice a hrám. Jde plavat až hodinu po B. Přicházím k bazánu a zjišťuji, že za A nejsem nejmenší (o pár cm) a za B, vodnice nechala upustit bazén o jednu kachličku. Celých 10 cm k dobru, hurá, neutopíme se. Na lekci s Fredy se dohaduju s tatínmkem "topičem", že se bude držet dva metry ode mně. Při hromadném poskakování s dětmi se snažím vychytat místo s malými vlnami ;-)
Po obědě jdou holky spát a Roderick vyráží s velkými dětmi k Čertovu jezeru.
Odpoledne zase plavání, pak večeře a zase společné tvoření :-)
Neděle
Snídáme, pak hry na hřišti, plavání, oběd. Venku střídavě mrholí. Na odpoledne je naplánovaná cukrárna v Železné Rudě. Je to asi 1,5km po nízkofrekventované silnici. B spí, RaF koukají na pohádku v rámci siesty a já dumám, jak s tím počasím. Nechce se mi, mží. Ale fakt drobně. Dětí jsou natěšené. Takže je oblíkam a vyrážíme. Kočár se nevešel kvůli Michalovým golfovým holím do auta, tak jsme jen se šátkem. Venku chvílemi dost fouká, chvílemi prší víc, ale RaF statečně ťapou, každý za jednu ruku. Cestou potkáváme ty, co už mají dortík v sobě. Nechápou, vypadáme asi dost dobrodružně. V cukrárně si dáme kakao, čokoládu a dortík. Fredy posílám nazpátek autem, abychom byli rychlejší a stihli plavání. S Roderickem a mladou vodnicí ťapeme zpátky... do kopce, z kopce, do kopce... R chvílemi zkouší bolavé nožičky a koníčka, ale ma smůlu, nesu už B :) Zpátky jsme v rekordním čase, jen B je úplně tuhá, takže vzdávám první půlhodinu plavání a jdu jen s Fredy...
Po večeři zase tvoříme.. noc je dlouhá .. jdeme spát v půl třetí ráno... ještě že neřídím ;-)
Pondělí
Poslední plavání a fotky
Po obědě balím a čekáme na Michala... odjíždíme jako poslední... serpentýny za Rudou nás s Roderickem dostaly, ale žaludky to ustály...
Cestou ještě jedna milá krátká návštěva.... Pěkné završení odpočinkového víkendu :-)
A tradiční otázka od R nakonec "Maminko, a kdy zase pojedeme na tu dovolenou?"
středa 12. listopadu 2008
úterý 11. listopadu 2008
pondělí 10. listopadu 2008
Malý malíř (37.den P365)
Roderick kreslí čím dál líp, jsem mile překvapena. Tady je Medvídek Pú, s Prasátkem, Tygrem a hrncem medu :-)
neděle 9. listopadu 2008
sobota 8. listopadu 2008
pátek 7. listopadu 2008
Večerní Letná (34.den P365)
Bohužel foceno tradične jen na telefon. Ale jednou si pořídím pořádný foťák...
čtvrtek 6. listopadu 2008
V tramvaji (33.den P365)
Ráda cestuju tramvají, obzvlášť s Roderickem (BaF toho ještě moc nenakecají ;-)). Mám jistotu, že probereme všechno možné a celkem v klidu si nerušeně pokecáme. Dnes cestou na plavaní jsme viděli auto odtahovky s naloženým jiným autem.
R: "To jsou teda oškliví policajti, když odtáhli auto!"
Já: "Nejsou, odtáhli ho někomu, kdo špatně parkoval nebo neměl parkovací kartičku. Nedodržel pravidla. "
R: "Táta taky parkuje před domem, můžou mu odtáhnout auto."
J: "Ano, můžou."
R se rozohnil: "Ale to je ošklivý, já bych ty policajty zabil a roztrhal."
Budulínek: "Já taky!"
J: "Rodericku takové ošklivé věci neříkej. Když táta nebude dodržovat pravidla, můžou mu dát pokutu nebo odtáhnout auto. Tak to prostě je."
R po chvilce řemýšlení..."Maminko a policajti nemají rodiče?"
J: "Proč by neměli rodiče? Každý má rodiče, jak jinak by se narodili? Můžou už být staří, nebo umřeli, ale určitě je měli."
R se zamyslel..." A maminko, proč Bůh stvořil jenom Adama a Evu???"
R: "To jsou teda oškliví policajti, když odtáhli auto!"
Já: "Nejsou, odtáhli ho někomu, kdo špatně parkoval nebo neměl parkovací kartičku. Nedodržel pravidla. "
R: "Táta taky parkuje před domem, můžou mu odtáhnout auto."
J: "Ano, můžou."
R se rozohnil: "Ale to je ošklivý, já bych ty policajty zabil a roztrhal."
Budulínek: "Já taky!"
J: "Rodericku takové ošklivé věci neříkej. Když táta nebude dodržovat pravidla, můžou mu dát pokutu nebo odtáhnout auto. Tak to prostě je."
R po chvilce řemýšlení..."Maminko a policajti nemají rodiče?"
J: "Proč by neměli rodiče? Každý má rodiče, jak jinak by se narodili? Můžou už být staří, nebo umřeli, ale určitě je měli."
R se zamyslel..." A maminko, proč Bůh stvořil jenom Adama a Evu???"
středa 5. listopadu 2008
Vánoční přání (32.den P365)
Roderick se dost rozkreslil (konečně ;-)). Tenhle obrázek je prý přáním pro rodinu od Ježíška... Bohužel si obrázek trochu slepil...
úterý 4. listopadu 2008
Sokolníci (31.den P365)
Frederika byla dnes poprvé v Sokole. Byla tam nejmladší a nejmenší. Napřed se těšila, chtěla jít s Roderickem, pak pořád odbíhala od cvičení. Chvíli cvičila, chvíli ne, nejspíš podle toho, jak jí to šlo. Asi bych s ní měla chodit nekam do cvičení s dětmi, aby byla trochu v obraze. Plavaní jí baví a jde jí to, takže je to jen o cviku. Uvidíme příští týden :-)
pondělí 3. listopadu 2008
neděle 2. listopadu 2008
sobota 1. listopadu 2008
Pětiletá rozumbrada
Dnes jsem byla s dětmi celý den až do pozdniho večera u BaS. Děti si to výborně užily, my myslím taky. Odmrazovali jsme mrazák, hrabali listí (to jsem už nedělala určitě několik let) a bavili se dětma. K večeru už jsme začinali padat pod stůl, neb Roderick s Kamčou začali perlit...
Začalo to tím, že byli sami v pokojíčku, váleli se tam v objetí na posteli a hráli si na maminku a tatínka. Snažila jsem se je natočit na telefon, ale jak mě R zmerčil, postavil se a se stydlivým výrazem mi řekl, ať odejdu a neruším. (Co nás asi bude čekat v pubertě? ;-))
Pak už jsem začala velet k odjezdu, neb bylo dost hodin a Fredy s B začínaly prudit. R mě furt přemlouval, že si ještě chvilku pohraje a že nechce domu. Pak přišli s Kamilkou, že by bylo dobré, kdybychom mohli zůstat až do rána. To nešlo, neb jsme nebyli vybavení, domluvení a nechtěla jsem zneužívat pohostinnosti. Takže jsem vymýšlela důvody, proč ne. Nemáme kde spát. Kamilka: Tak Roderick bude spát se mnou na mojí posteli, Fredy s Jeníkem v jeho posteli, Bea se vejde k Ivetce, když se dají nohama k sobě a ty si lehneš s mámou a tátou! :-D To jsme padly s kamarádkou poprvé.
Vymyslela jsem mnohem záludnější důvod. Nemáme pyžama. Kamilka: Já půjčím Roderickovi svoje, J půjčí Fredy, Bee půjčíme Ivetčino a máma spí bez pyžama, tak ty můžeš taky... To jsme padly podruhé... :-D
Taková nabídka se hodně těžko odmítá ;-)
Začalo to tím, že byli sami v pokojíčku, váleli se tam v objetí na posteli a hráli si na maminku a tatínka. Snažila jsem se je natočit na telefon, ale jak mě R zmerčil, postavil se a se stydlivým výrazem mi řekl, ať odejdu a neruším. (Co nás asi bude čekat v pubertě? ;-))
Pak už jsem začala velet k odjezdu, neb bylo dost hodin a Fredy s B začínaly prudit. R mě furt přemlouval, že si ještě chvilku pohraje a že nechce domu. Pak přišli s Kamilkou, že by bylo dobré, kdybychom mohli zůstat až do rána. To nešlo, neb jsme nebyli vybavení, domluvení a nechtěla jsem zneužívat pohostinnosti. Takže jsem vymýšlela důvody, proč ne. Nemáme kde spát. Kamilka: Tak Roderick bude spát se mnou na mojí posteli, Fredy s Jeníkem v jeho posteli, Bea se vejde k Ivetce, když se dají nohama k sobě a ty si lehneš s mámou a tátou! :-D To jsme padly s kamarádkou poprvé.
Vymyslela jsem mnohem záludnější důvod. Nemáme pyžama. Kamilka: Já půjčím Roderickovi svoje, J půjčí Fredy, Bee půjčíme Ivetčino a máma spí bez pyžama, tak ty můžeš taky... To jsme padly podruhé... :-D
Taková nabídka se hodně těžko odmítá ;-)
První rande (28.den P365)
Vzpomínka na první rande před osmi lety... a tady jsme se skoro o pět let později brali....
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
