neděle 31. května 2009

Na chodníku

Myslím, že komentář netřeba ;-)

Výlet

Dneska jsme podnikli výlet do Kladna. Byl to takový maminkovskodětský minisraz. Děti byly nadšené z neznámého hřiště a já jsem si užila relativní pohody. A kdyby Roderick nešimral v autobuse pána před sebou, mohl být celý den bez incidentů ;-)

středa 27. května 2009

Dobrodružství strašidýlka Emílka

Dneska měl Roderick na dramaťáku představení pro rodiče. Je neuvěřitelné, jaký velký pokrok udělali za ty dva nebo tři měsíce od minulého představení. Bylo to vtipné, zapojovali do hry i rodiče, byli děsně šikovní :-) Roderick se projevil jako šáša, co je pyšný na svou matku (a já na něj!). Některým dětem byly rozdány kartičky s obrázky a ony měly předvést (nakreslit do vzduchu), co je na obrázku. Hádat měli děti i rodiče. U posledního obrázku nastala delší pauza, nikdo se neprojevoval. Tak jsem nahlas rekla, co jsem viděla, bylo to správně :-) A Roderick na to hlasitě hrdým hlasem povídá: "To řekla MOJE maminka!" Zlatíčko...

A pár nekvalitních fotek jen z telefonu...







pátek 22. května 2009

sobota 16. května 2009

Večerníček

Tyhle fotky jsem uloupila u našich při sledování Večerníčka. Jsem pyšná na svůj trojlístek s úplně stejnými hlavami ;-)


pátek 8. května 2009

Karlův most

Na konci dubna byli třeťáci na půldenním výletě po Praze. Zvládli dojít na Pražský hrad a odtud koukali na panorama Prahy. Roderick mi pak ukazoval, co všechno si zapamatoval. Během týdne pak tvořili nějakou stavbu.Měli vyražené z kartonu součástky, na bílou stranu měli dávat lepidlo a lepit je na čtvrtku, hnědou stranou nahoru. Roderickův výtvor byl poznat na první pohled. Karlův most s pirátskou lodí, ani jsem nemusela koukat na podpis ;-)


Pak mi přišla paní učitela Jitka říct, jak to bylo s těmi "cihlami". R nalepil některé obráceně a pí učitelka se ho ptala, co to je to bílé tam... A Roderick pochopitelně nezaváhal: "No vajíčka přece!"

Ten se ve světě neztratí :-)

pondělí 4. května 2009

Jméno pro Palečka

Dnes jsem ve volné chvilce projížděla jeden web se jmény dětí, jestli Palečka něco nezaujme. Procházela jsem nejprve klučičí. Zaujala mě dvě: Prewitt, a pak jedno jehož význam zněl "wildly independent". Kombinace obou mi připadala víc než vražedná. Při představě, že bych měla syna se jménem "šíleně nezávislý prevít", mě napadlo jen jedno "to by byla 100% antikoncepce!"

Jsem zvědavá, jak dopadnu s dívčími jmény :-)

Perlička češtinská

Krásná čeština se mi opět připomněla dnes ráno cestou do školky. Budulínek si přál doběhnout Rodericka a tak hlásil:

"Maminko, můžeš mi kestartovat?"

Tak tedy "Ke startu, připravit, pozor, teď!" :-)

neděle 3. května 2009

Pojedeme na Vysočinu?

O vikendu (prodlouženém) jsme se chystali na maminkovský sraz. Byli jsme už vloni a bylo to super, tak jsem si to letos chtěli zopáknout. Byla jsem ráda, že s námi jede i M, neb jsme bez auta a čekala nás cesta hromadnou dopravou. Vyhlídla jsem nám autobus, který jel z Prahy až skoro na místo. Bohužel jsem ale zaspali s nákupem jízdenek a bylo vyprodáno. Další spoj jsme neměli zjištěný, čarodějnice se protáhly a už nebylo kdy koupit jiné místenky. V noci před odjezdem jsem našla jediný volný spoj v 7:20 ráno do Jihlavy a odtud vlakem. Domluvili jsme se s mužem, že vstane brzo, na šestou ranní dojde koupit místenk, já mezitím vypravím sebe a děti, on se pro nás vrátí a spolu pojedme no nádraží. Všechno klaplo. V 7:05 jsme celkem v poklidu čekali v celkem dlouhé frontě na autobus, spokjeni, že máme jistá. V 7:10 si muž vzpomněl, že místenky (i ty zpáteční na neděli) zůstaly doma v malé příruční taštičce, která se mu nikam nechtěla vejít. Myslela jsem, že budu vraždit a vidina snadného cestovaní se rozplývala. Muž beze slova odběhl a paní vedle nás nas začallo být líto. Vysvětlila jsme dětem, že výlet asi nebude, odsunula se stranou fronty. Za minutku dorazil autobus. Všichni s místenkami nastoupili a já se zkusila zeptat řidiče, jestli by nebyla možná nějaká alternativa, eventuelně mírné zdržení busu. 10 minut, které jsem viděla jako maximum už bylo moc. Ale prý uvidíme. Nastoupili i lidé bez místenky. Před busem jsem zbyla jen já, tři děti a dva bágly... Volala jsem muži, jak je na tom. "nalož bágly, jsem tam do tří minut." Naložila jsem a přesně v 7:20 dorazil i s jízdenkami. Ještě, že to není tak daleko, existují taxíky a Praha byla v tuhle ranní dobu prázdná. Nastoupili jsme do autobusu. Paní jen nevěřícně koukala :)

Cesta proběhla v relativním poklidu, jen B, F i R chtěli sedět současně na mém klíně, což poněkud utlačovalo Palečka :-)

Víkend byl skvělý. Užili jsme si ho všichni, každé dítko si našlo svého parťáka, já jsem si v poklidu pokecal s maminkama M s tatínky :-)

Nazpátek jsem jela sama s dětma, muž musel pracovně na Moravu. Velký batoh nám vzala hodná teta Markéta autem :-) Bea usnula a skoro celou cestu prospala, unavená Fredy malinko prudila a Roderick bavil okolosedící cestující svým zpěvem písně "jseš-li kamarád, tak pojď si s námi hrát". Je to jeho oblíbená, ukazují se při ní různé bláznivé věci doprovázené ještě bláznivějšími zvuly :-)

Večer jsme odpadli všichni hned po večeři, ale s "dobitými baterkami"