sobota 25. září 2010

Informační šum

Dnes na hřišti u Vozovny...

Roderick:"Maminko, já chci jít dovnitř do Vozovny."
M:"Tam nemají nic zajímavého, jen drahého."
R:"Já se chci podívat, co tam mají drahého:"
"No tak jdi."
Frederika:"Maminko, já se chci taky jít podívat, co tam mají zdravého!"

pátek 24. září 2010

Spolehlivý manžel je třeba?!

Dnešek byl speciální den. Děda S. poprvé vyzvedával Rodericka. Ve družině měli odpoledne narozeninovou oslavu. Jenže já jsem šla do práce a muž odjel za hranice. Děda pomohl. Díky mu za to.

Do práce jsem tudíž vyrazila jens e třema holkama. Zvláštní pohoda. BaF spolu seděly na sedačce a cestou rozebíraly kde co. Klasika. U Bílé labuťě začal vystupovat pán, dědeček určitě přes 70.  Bylo mi divné, že jde přes půlku tramvaje k našim dveřím. Pak jsem pochopila.

"Máte krásné děti" a pohladil Henriku v šátku po hlavičce.
"Děkuju."
"To jsou všechny vaše?"
Nechtělo se mi vysvětlovat, že to nejsou všechny. "Ano".
"A to máte dvojčátka?" a ukazuje na BaF.
"Ne jsou skoro dva roky od sebe."
"A jak je všechny uživíte?"
"No.. uživím."
" A máte spolehlivého muže? To je totiž potřeba!"


Škoda, že nejel dál, byl to evidentně starý moudrý muž...

čtvrtek 23. září 2010

I ty, Fredy?!

Cestou ze školky do školy vyzvednout Rodericka; máma s Henrikou v šátku, Rebeka na kočárku, Bea u ní v nohách, Fredy ťape vedle
Fredy:"Maminko, to je fajn, když nás je tolik. Teď je nás pět, pak bude ještě Roderick a táta, a když vrátíme Rebču, bude nás málo. Mohli bysme mít nějaké miminko."
M:"No to už bychom nemohli."
F: "Ale já bych chtěla bráchu."
M: "Ty bys chtěla ještě jednoho bráchu k Roderickovi?"
F:"Chtěla, moc, mohl by si s námi hrát, bylo by nás víc!"

Jsem ráda, že naše děti nespatřují v sourozencích konkurenty, ale parťáky. Dává mi to tak jistotu v kramfleích při rozhovorech s některými lidmi. Naposledy jednodětným sousedem, který měl pocit, že naše děti přicházejí o dětství, když je jich tolik, neb musí být samostatné a nemůžou se se mnou vždycky všichni najednou mazlit, když jsou čtyři a já mám jen dvě ruce.

pondělí 20. září 2010

Smutný blog

Poslední měsíc tu vypadá dost smutně, fotky chybí moc....

Jsem blbec  :-(

pátek 17. září 2010

Kocourkov

Někdy zcela nerozumím věcem kolem sebe. Naposledy MHD a děti do 10 let, od července neplatí jízdné. Prý se revizorům těžko prokazoval věk malých školáků. Ti od deseti let musí mít Opencard. Tomu jsem rozuměla docela jasně.

Pak jsem dlouho zkoumala, jak je to s PID. Tam platit musí, normálně polovinu. Ale na kraj Prahy to mají zadarmo. Nakonec jsem vykoumala, že teda koupím jen rozdílový lístek. Stačil by na dvě pásma. Jenže vlak jede přesně 30 min a štípnout se musí před nasednutím do vlaku, tak jsem musela koupit třípásmový na 60 min, neb nemůžu na konci Prahy jen tak vyskočit z vlaku si cvaknout a průvodčí mi MHD jízdenku neoznačí. Svůj postup jsem konzultovala s průvodčím ve vlaku, nebyl schopen můj dotaz pojmout a opakoval jen moje slova. Nazpátek nám pochopitelně stačila dvojpásmová na kraj Prahy. Pochopila jsem, že tedy budu muset kupovat jízdnky v různých hodnotách. Dobrá.

Včera jsem zase byla zmatená (a se mnou spousta dalších rodičů, co mají děti ve družině). Družina jela na Václavák povídat si o sv. Václavu. Měli si vzít svačinu a přestupní jízdenky. KOnzultovala jsem to s družinářkou. Když neplatí nemusí mít jízdenku, celkem logicky. Odpoledne při vyzvedávání mi družinářka (jiná) řekla, že mu musela koupit jízdenku, neb neměl. Ale on neplatí. Neplatí, ale musí mít doklad, že mu není 10 let. Revizoři jim kvůli tomu dělají problémy. Konzultovali to na DPP. Děti musí mít průkazky.

Takže si můžeme nechat nahrát za 20,- Kč software do Opencard, nebo si za 30,- nechat vystavit průkazku s fotkou, že mu není 10 let.

Doteď jsem neměla ke kauze Opencard  svůj postoj, netýkalo se mě to, nepotřebovala jsem. Teď jsem ale rozpačitá a mám neblahé tušení, že za pár měsíců se v Praze bez OC nehneme. A radši se ani nechci zamýšlet nad tím, co za tím je...

čtvrtek 16. září 2010

Cestou do školky...

a do školy má Paprika dobrou náladu, něco si žvatlá a pak prohlásí:
" To je teda hustý."
M: "Hustý?"
B:"Jo hustý."
M: " A co je hustý?"
B s typickým pokrčením ramen:"Nevim." "Henrika"
M:"Henrika je hustá?"
B:" Jo!"

Následuje dvojnásobný výbuch smíchu.

Není nad to, když dvouapůlleťák používá věty, jejichž význam je mu skryt...

Vyznání

Náš největší mazel (Beuška) objevil kouzlo další věty. A tak mi dneska u oběda, dnes už po několikaté, dala usoplenou pusu a řekla. "Maminko, mám tě ráda!" "A Henriku taky!"

To se tak hezky poslouchá. Asi si to budeme muset všichni říkat i přes den, ne jen u večerního rituálu.

sobota 11. září 2010

Výlet za chloupky

Dnes jsme jeli po hodně dlouhé době za kamarádkou do Dobřichovic. Děti nadšené, že pojedem zase vlakem, navíc za Sárou. Třetí patro bez výtahu mi dalo zabrat. Chápu, proč je kamarádka tak štíhlá a já mám stále nadváhu. Po dobrém obědě jsme vyrazili na hřiště, kde měli celý den program hasiči. Děti prolezly hasičská auta až na střechu, zkoukli jsme koordinovanou práci záchranného systému u nehody, výcvik psů, odolali dětskému vymáhání sladkostí. Až na konci odpoledne,když už byly všechny svačiny snědené, přišla Sára s Fredy, která nadšeně hlásila: "Maminko, teta mi koupila chloupky!"

A pyšně si nesla cukrovou vatu na špejli :-)

středa 8. září 2010

Školákova řehole

Pomalu si zvykáme na rychlejší tempo školního života. Nejhorší je asi brzké ranní vstávání. Vidím na BaH, že ta půl sedmá je na ně moc brzo. Doufám, že si všichni brzo zvykneme ;-)

Dnes jsem vyzvedávala jen RaF. Cestou ze školy jsme potkali školkovou paní učitelku, co tam nebývá moc často. Rodericka školáka ještě neviděla, tak se ho vyptávala na dojmy...

"Rodericku, jak se ti líbí ve škole?"
"Líbí, ale je to tam těžký."
"A co je nejtěžší?"
"Být v klidu."

:-D

sobota 4. září 2010

Dovolená

Jeden všednědenní rozvrh čtyřmatky na rodičovské dovolené

6:10 zvoní budík, BFR spí, H spí přisátá na M, M zamáčkne budík
6:15 zvoní budík, BFR spí, H spí přisátá na M, M zamáčkne budík, otevře oči, zavře oči a spí dál
6: 20 zvoní budík, BFR spí, H spí přisátá na M, M zamáčkne budík, přečte sms (budí se mobilem), aby nastartovala mozek, vzápětí usne
6:25 zvoní budík, H se probírá a začíná pořádně pít, M se snaží držet při vědomí, BFR stále spí...
6:30 zvoní budík, H se pouští prsa, M si sedá na postel, se zalepenýma očima šátrá po nočníku a posazuje H na nočník
6:35 H sedí v objetí na nočníku, M se snaží probrat...
6:40 M vstává, vynáší nočník, budí BFR
6:45 hygiena M, BaF vstávají, R není k probuzení
6:50 R na několikátý pokus vstává, M se snaží BaF přesvědčit k ranní hygieně, H si hraje, R sedí na posteli a kouká
6:55 M dělá R svačinu a chystá malou snídani, BaF snídají, R je nucen k hygieně,
7:00 M řeší holčičí spor o poslední čokoládový jogurt, F ječí, M začíná mít pocit, že nestíhá a začíná nervóznět, R se potácí po bytě, stále v pyžamu předstítajicí vyčištěné zuby (ani nenamočil kartáček)
7:10 spor vyřešen, jogurt rozdělen na půlku, H se hlásí o přídavek, M kojí, R si čistí zuby
7:15 M se oblíká, F se oblíka, B se snaží se obléknout s dopomocí M, R snídá
7:20 R běhá skoro nahý po bytě, provokuje holky, děla náschvály, M dochází trpělivost, řve a obtiskává ruku na R zadek
7:25 R se obléka, BaF stojí na předsíni připravené k odchodu, M utírá louži po H a obléká ji
7:30 R za vydatného řevu nervozní M hledá po bytě mikinu, co mu včera kamsi odpadla, M váže H do šátku
7:35 R se obouvá a vyrážíme do školy, B se vzteká, že neberem golfky, M se daří ji umluvit
7:45 R se převléká v šatně, M ho doprovází do třídy
7:50 BFHM jdou na tramvaj
8:10 dorážíme na logopedii, jsme s předstihem, BaF si vybírají oblíbené knihy, M je nucena číst, kojí H
8:30 logopedie, F spolupracuje, BaH si hrajou
8:58 nasedáme do tramvaje a jedem do školky
9:07 F se s dopomocí rychle převléká v šatně, aby stihla svačinu.
9:10 B prudí, je hladová, H prudí, je počůraná, M je hladová a unavená
9:30 M konečně v klidu snídá, BaH svačí
10-11 BaH si hrajou, M všelicos doma šolichá, utírá louže po H a přemýšlí, kdy se konečně probere a probudí
11:00 M ohřívá oběd, co uvařila den předem (normálně to nedělá), BaH obědvají
11:30 M balí do práce
11:45 odchod z domu, cestou přes pekárnu pro výborné housky na sváču, M bere golfky doufajíc, že B brzo usne
11:55 jsme ve školce, brzo, děti ještě obědvají
12:12 F dochází do šatny, M jí pomáhá s přvlékáním, má 15 minut, aby stihla vyzvednout R a doběhnout na správnou" tramvaj
12:22 jsme ve škole, R už naštěstí po obědě, R se rychle přezouvá, balí věcí a běžíme...
12:30 přemlouvám zeleného panáčka na semaforu, aby máknul a ta tramvaj nám nefrnkla
12:31 jsme na zastávce
12:32 nastupujeme do tramvaje
12:44 vystupujeme z tramvaje, cestou do Bavlnky M kupuje sáčky do vysavače
12:46 jsme v obchodě. BFR vytahují svačiny, M se snaží po 14 dnech zorientovat
13:00 M otvírá prvnímu zákazníkovi, BFR zabydleli koutek tak, že s ev něm nedá nikam šlápnout
13-18:00 M se snaží pracovat, lidí chodí dost, "není čas na výbavu", průběžně se snaží přesvědčit trojku, aby uklidila v koutku, kojí H, přebaluje, utírá pokaděné zadky FaB nebo louže po H
16:00 B usíná, RaF jsou stále marně přesvědčováni k úklidu, M pracuje, RaF si střídavě v klidu a hlučně hrají
18:00 M zavírá obchod, naposledy bez řvaní vysvětluje potřebu úklidu, B se probouzí, M dodělává, co je potřeba
19:00 koutek stále neuklizen, M má hotovo, jde uklízet obchod, dochází jí trpělivost a řve na děti, ať konečně uklízí, H řve hlady a únavou,
19:30 RaF konečně spolupracují při úklidu
19:58 odcházíme na tramvaj, máme štěstí, nemusíme dlouho čekat
20:07 nasedáme na tramvaj, RaF baví spolucestující,
20:20 jdeme domů, RaF nezavřou pusy, R rozvíjí nějakou fotbalovou teorii, F řeší cosi holčičího, B si zpívá v golfkách, H spí v šátku, M se přistihuje, že vůbec nevnímá a jen tupě říká "ano, hm, hmmm"
20:25 jsme doma, unavení a hladoví
20:30 M dělá večeři a sní o chvilce klidu a koukání do ohně, utírá louži po H
21:00 BFRH páchají hygienu a zalézají do postelí
21:10 RaF spí, H se prsí, B si zpívá v postýlce
21:30 děti spí, M tupě zírá do počítače a přemýšlí, co s načatým večerem, bere do ruky jehlice (občas vymění za prsícího se kojence), pouští si z netu propásnutý díl Vyprávěj a plká na BC s matkami
22:30 dopisuje blog, než zapomene vtipné hlášky
23:30 páchá hygienu a uvědomuje si, že ji bolí uchozné nohy
23:50 zalézá do postele a s hrou na telefonu čeká, až se probere kojenec, aby ho mohla zavinout do plenek na noc, usíná uprostřed hry.
Někdy než usne úplně tvrdě se probírá kojenec, je zavinut a přiložen k odhalenému prsu. M usíná, kojenec je samoobslužný až do rána s občasným vystřídáním míst...

Jsem si to sepsala, abych se občas mohla pochválit ;-) Nebo to pojmu jako závěrečnou práci, až si budu chtít udělat MBA :-)

pátek 3. září 2010

"Máte doma veselo?!"

Povídala mi dnes jedna paní v tramvaji cestou z práce. A taky prý, že mě obdivuje, že ona by na to neměla nervy, že jí stačily dvě děti.

Dneska byli ozvláště vtipní, byl náročný den, takže jsem měla chvílema nervy v kýblu a chvílema bylo veselo ;-)

Na zastávce cestou ze školy: 
S vyplazeným jazykem jsme "doběhli" na zastávku půl minuty před předpokládaným příjezdem tramvaje. Celou cestu jsem popoháněla Rodericka. Již od prvního září pozoruju zvláštní přírodní úkaz. Kdykoliv si nasadí aktovku, je úplně mimo. Přestane vnímat, reaguje zpomaleně. Vždycky si vzpomenu na odstavec z knihy, co jsem četla nedávno (Steve Biddulph: Výchova kluků) "Y potřebuje vedení", tohle zpomalení je prý normální, obzvlášť kolem 13-ého roku (fakt bude hůř??). Takže jsem se zcela nerespektujícně Rodericka zeptala, co se děje, že je úplně mimo a nevnímá, jen kouká, courá se vzadu a nasrovnává si to vykasané tričko. Roderick na mě koukal jak na zjevení a vedle se ozval pán (asi 40-50 let): "Nic si z toho nedělejte, to jsme my (rozuměj chlapi). Přesně tohle mi říká manželka taky!"

Není nad chlapskou soudržnost! ;-)

V tramvaji cestou domů:

Nastoupili jsme do tramvaje. Měli jsme golfky, tak hezky dozadu na vyhrazené místo. Za námi nastoupily dvě paní tak po padesátce. Chtěly nám nechat volné místo k sezení, které jsem s díky odmítla. Bea byla na kočáře, RaF se urží, navíc měli roupy, tak nepotřebovali odpočívat. Paní se znovu ujistily, že nechceme místo. Fredy: "My nebudeme sedět, pustíme sednout staré babičky!" a významně koukala na ty dvě paní...

O pár stanic dál...
Roderick si chce  sednout na volné místo: "Maminko, já jsem celej unavenej a mám velkej hlad z toho, jak jsem dneska zlobil!"

čtvrtek 2. září 2010

Nepochopen

Ranní vstávání nám nedělá dobře, takže v některých okamžicích dne, mám prostě útlum. Roderick mi cosi vyprávěl. Nevnímala jsem, Fredy taky zovna cosi řešila a Bea nezůstávala s mluvením pozadu. Do toho jsem vařila oběd na pátek. Když už asi po desáté řekl "paní učitelka" zeptala jsem se která (ten den.jsem mluvila asi s pěti včetně těch školkových), nechápavě na mě koukal. "no paní učitelka!"
Matka stále mimo:"No jo, ale která?"  
Roderick podrážděn matčinou natvrdlostí: "No přece ta, co se mnou chodí do třídy!"

středa 1. září 2010

Školák

Dneska poprvé... pravou. Už je to velký kluk, nová etapa života a starostí začíná...

V noci nemohl dospat, v půl páté by vstával, v půl sedmé nebyl k probuzení.
Ráno byl vypravený rychlostí blesku. Fredy byla za vílu a zdržovala.

Ve školce jsme byli první, věc neobvyklá ;-) Fredy dostala jako značku panenku. Nostalgicky jsem si zavzpomínala na Roderickova kašpárka a jasnou symboliku...

Před školou jsme odchytli deváťandy, aby nás odvedly do třídy. Roderickovi jsme vybrali místo ve čtvrté lavici, přední byly obsazeny holčičkami (pamatuju si, že za nás to bylo úplně stejně ;-)). Za chvilku dorazil i (jediný ve stejné třídě) kamarád ze školky, tak si sedli spolu. Bude z nich silná dvojka, hned si začali povídat, nedávali pozor, počítám je paní učitelka brzo rozsadí :-D

Beušku zaujalo hrací koutek a rychle se osmělila

Prvňáčky přišel osobně přivítat (mimo pana ředitele) i starosta městské části a vrchní ředitel Městské policie...

.. a protože všichni na povel tleskali, Henrika nezůstala pozadu

Od města dostal každý žáček pamětní list a "vzpomínkový" kufřík. Pak odešli s družinářkou na průzkum školy :-)

Schůzka s paní učitelkou ve mně zanechala rozporuplné pocity. Bylo hodně znát, že je nová a neví, jak škola funguje a kde co je. Třeba ohledně angličtiny se nám dostalo úplně jiných informací, než od ředitele na konci školního roku. Šokovala mě hrubka na tabuli ve slově "tuš" (napsala se ž). Mluvený projev bych od paní učitelky taky čekala trochu spisovnější, ale asi musela být dost nervozní, tak snad ... snad se to nějak utřepe... Na děti je prý přísná, ale ve třídě je jich máo, tak to prostě nějak půjde.

Roderick je spokojený a to je hlavní :-)