Dnešek byl speciální den. Děda S. poprvé vyzvedával Rodericka. Ve družině měli odpoledne narozeninovou oslavu. Jenže já jsem šla do práce a muž odjel za hranice. Děda pomohl. Díky mu za to.
Do práce jsem tudíž vyrazila jens e třema holkama. Zvláštní pohoda. BaF spolu seděly na sedačce a cestou rozebíraly kde co. Klasika. U Bílé labuťě začal vystupovat pán, dědeček určitě přes 70. Bylo mi divné, že jde přes půlku tramvaje k našim dveřím. Pak jsem pochopila.
"Máte krásné děti" a pohladil Henriku v šátku po hlavičce.
"Děkuju."
"To jsou všechny vaše?"
Nechtělo se mi vysvětlovat, že to nejsou všechny. "Ano".
"A to máte dvojčátka?" a ukazuje na BaF.
"Ne jsou skoro dva roky od sebe."
"A jak je všechny uživíte?"
"No.. uživím."
" A máte spolehlivého muže? To je totiž potřeba!"
Škoda, že nejel dál, byl to evidentně starý moudrý muž...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat