Dnes jsem měla druhou konzultaci s asistentkou, kterou bych ráda měla u porodu. Byla to moc přijemná hodina. Ukázala mi, jak poznat, jak si Paleček hoví v břiše, zkontrolovala jeho i mě. Počítám, že cca 40 minut jsme věnovaly jenom rodinné anamnéze, a to jsme zdaleka nestihly všechno. Byla jsem překvapená, co všechno ji zajímalo. V životě se mě žádný doktor tolik nevyptával. Některé otázky byly povědomé, ptá se na ně každý doktor, jiné jsou i k porodu důležité a nikdy nikoho nazajímaly....
A druhá věc, která mě znovu překvapila, stejně jako na první schůzce, byl důraz na zajištění pomoci pro šestinedělku. Kdo pomůže, kdo pohlídá, aby čerstvá mamina mohla pořádně odpočívat a věnovat se jen miminku. Od doktora nebo v porodnici jsem nikdy nic takového neslyšela. Tam je na odpočinek dost času ty tři dny, a pak už nikoho nezajímáte.
Proč musí být takový rozdíl v péči placené a hrazené, aby se jeden cítil člověkem a nejen kusem?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat