Bratr

Byli jsme dnes v Gennetu na odběrech s Henrikou. Má už pátý den horečku, rudo v krku, chtěla jsem napřed nabrat CRP, než dáme případná ATB. S tolika dětma jsem byla středem pozornosti. Přišli jsme, šli hned na řadu, tak jsem jen rychle usadila děti na lavici před laborkou a nakázala, ať jsou v klidu. Dveře sestřička zavřela, aby ten Henričin spoutaný řev nebyl moc slyšet. Odběr jsme zvládli, vylazla jsem zpocená až na... ;-)

V hale jsem Henriku uklidňovala u prsa, děti začaly hlučet.
M: " Buďte prosím v klidu, jsou tu maminky s miminkama v bříšku, tak ať mají klid a miminka můžou hezky růst až do porodu."
R:" Já chci bráchu!"
M má pocit, že špatně slyší... "Co jsi říkal?"
R: "že chci bráchu"
Paní vedle na lavičce potlačuje záchvat smíchu a pohledem přepočítává všechny děti.
M dokojila a balí H do šátku "Rodericku, já už nechci žádné další miminko. Řekli jsme si přeci, že si nemůžeme říct, jestli to bude kluk nebo holka. Takže máš na výběr buď čtvrtou ségru nebo nic." M doufá v nic.
R se začíná vztekat: "Ale já chci bráchu!"
M si bere bundu a velí k odchodu. "Rodericku, víš, jak je to s těma spermiema. Některé jsou  klučičí, některé holčičí, ta která se zavrtá do vajíčka, ta rozhodne, jestli to bude kluk nebo holka. Na nás to nezáleží."

R chvíli dumá:" Mami a proč jim musí upadnout ten ocásek?"
M: "Ocásek by se do vajíčka nevešel, šimral by tam a vajíčko by se nemohlo dobře dělit."
Na ulici nás dochází paní, co seděla vedle nás: "Tak už jste koupili bráchu?" M trvá na tom, že bratr nebude.

R rozvíjí teorii. " Mohla bys poprosit Boha, aby ti dal miminko do bříška. A říct, že chceš jen bráchu!" 
M vysvětluje, že tohle chtít po Bohu je nefér a Bůh by na to rozhodně nereagoval, řekl by, že když nechceme holku, tak nic.

R tedy vymýšlí geniální řešení: " A když se zavrtají dvě spermie, jedna klučičí a jedna holčičí, tak budou dvojčata. To jsme ještě neměli. To by šlo, měli bysme kluka i holku!"

A maminku odvezou do blázince.... ;-)