Moje princezny

 

Zase jednou v zoo

Dnešní sobota byla ve znamení zoo s kamrádkou. Bylo hezky, zoo narvaná. Hned u vchodu stály slečny a rozdávaly jogurty. Vyfasovali jsme jich pět a šli okouknout zvířata. Děti byly jak utržené ze řetězu :-) Okoukli jsme přírustky, stavbu nových pavilonů, dali s k obědu chlupaté knedlíky v nově otevřené restauraci v klidnější části. Spodní část zoo jsem proběhli, abychom se vyhli davům. Asi stárnu nebo co, nějak ty mraky lidí poslední dobou nemusím. Cestou ze zoo nás opět odchytly "jogurtové" slečny a že už chtěly jít domů, štědře nás obdarovaly. Přibylo dalších devět kousků, batoh se zaplnil ;-) V tramvaji děti dostaly další tři od nějakých mladíků :-) Asi měli pocit, že krmit tolik hladových krků není jen tak ;-)

Dnešní skóre tudíž dobré. Příjemný den v zoo, znavené děti a 17 jogurtů navrch :-)

Maminka...

...jak ji namalovala Beatrica

 

a Frederika

Rekord

BKM přinesla své ovoce. Henrika je v 19 měsících bez plen, ve dne i v noci. Je to náš společný rekord :-)

Jen teď nevím, co si po skoro osmi letech plenkování počnu....

Srdcovka

Do školy...

 Po dlouhé době šli zase společně...

Kraken

Henrika je v období, kterému dmoma důvěrně říkame "Kraken". Všude vleze, všechno zkoumá.. někdy jsem nadšená, jak je šikovná, jindy doufám, že z toho brzy vyroste ;-)

Dělání, dělání....

... všechny smutky zahání. Dneska to zafungovalo výborně. U babičky jsem s mužem zryli, vypleli a přesázeli půl předzahrádky. Děti si nadšeně hrály na zahradě, občas "pomáhaly". A protože toho bylo dost na spálení avenku krásně, uděai jsme ohýnek a buřtíky. Henrika se projevila jako zdatný lupič, co se nenechá v žádném případě ošidit, takže než se Fredy otočila, špekáček zmizel v Krakenových rukách. Vydat ho rozhodně nehodala ;-)

Fredy Adams

Někdy nerozumím tomu, proč po sobě malují (já to nějak nedělám), ale připomněla mi Adams family...

Být malý...

... se někdy hodí ;-)

Jaro je tu :-)

A s ním spolu s hezkým počasím jsme vyšli opět na hřiště. Henrika poprvé aktivně. Její nadšení bylo bezmezné. Písek, houpačka, kolotoč.. a zlost, když bylo na čase jít domů :-D

Logika?!

Učím Beu smrkat, pořád to neumí. Ukážu jí to s instrukcema, podrž nos, zavři pusu a frkni nosem.
Bea smrkne, malinko.
"Výborně, ještě jednou." Nepovedlo se.
"Beuško, musíš nosem ne pusou." a ukážu jí to znovu.
Ona na to "Ale já nemám černý vlasy!"

Vesele i smutně

Rozhovor s R cestou ze školy. R čte: "Schrá-nka dů-věry"
"Mami, co je to schránka důvěry?"
"No to když tě něco trápí, tak to tam napíšeš a hodíš"
"Mě trápí, že je táta pořád pryč. A když je doma, tak si se mnou nechce hrát."



Frederika u stolu:
Mami, já jsem se řízla!
Roderick: A do krve?
Fredy: To ještě nevím.
:-D

Plavání s babičkou

Neplánovaně a v pravý čas mi dneska mamka vytrhla trn z paty :-) Děkuju.

Domorodci

Příští týden to bude osm let, co jsme se nastěhovali do téhle čtvrti, tohoto domu. Přestože mám trochu problém vnímat byt jako naše hnízdo, náš domov, v naší čtvrti si připadám jako domorodec. Téměř každé ráno potkáváme kadeřnici, co má provozovnu ve vedlejším domě, starého pána s psem, co mi dává noviny Metro (pokud má) a z dálky zdraví, Roderickova spolužáka ze školky s tatínkem a spolužačku s maminkou, prodávající Nového Prostoru, co je u Billy, nikdy nezapomene pochválit děti a poškádlit se s "raubířem" Roderickem, pravidelně potkávám prodavačku z DM, co venčí psa.

Tento týden na nás dolehla moje lenost a v kombinaci mrazů a Beuščiných bolavých uší jsem dvě rána po sobě nechala spící malošky Frederice a vyběhla jen za velkou světelnou křižovatku vyprovodit Rodericka do školy, místo abych vypravovala všechny čtyři. Během těch deseti minut, kdy jsem byla z domu, jsem potkala asi tři lidi (jednu důchodkyni jsem si teda nepamatovala vůbec), kteří se mě ptali, kde mám zbytek dětí :-)

A pak prý, že je Praha anonymní ;-)

Beatričina pomsta...

...malé sestře, že jí brala pastu z kartáčku. Vykydala ji celou novou jahodovou zubní pastu na hlavu

Proč zrovna dneska, kdy byly vykoupané z bazénu???

Veselý tramvaják.

Jako každý čtvrtek, jsme i dnes jeli tramvají číslo jedna na plavání. Jeli jsme v druhém vagonu s kočárem, takže měl Roderick super výhled, nic neobvyklého. Na Palmovce nás dojela tramvaj číslo 19, kterou řídil fousatý sympaťák. Rodericka zaujal jakýsi chodec přecházející mezi tramvajemi a důležitě mi sděloval, že to se nesmí. Byl tam ale zrovna přechod, i když naněm stála právě ta 19 (někdy je fakt náročné vysvětlovat pravidla provozu)Při ukazování R mávl rukou. Tramvaják mu zablikal světlama. Upozornila jsem Rodericka, že mu zablikal na pozdrav, R zamával znovu, Tramvaják znovu zablikal...Tahle hra pokračovala, dokud všichni nenastoupili. Zaujala i Fredy, takže se přidala. Tramvaj za námi jela až na Ohradu. Celou cestu on na ně blikal z dálky větší či menší a oni mu mávali. Na Krejcárku nás dojel na centimetry. Zamával dětem čepicí, děti začaly jak na povel taky mávat čepicema, přidala se i Bea. Řidič se smál na celé kolo. Pak začal počítat ty dětské hlavy a viděl i na Henriku, takže když se dopočítal, tak se rozesmál ještě víc a dal oba palce nahoru, jako že super. Až mi bylo líto, že zahýbáme. Ještě naposled jsme mu zamávali a on nám. Taková drobnost a jak to potěšilo!

Kluk není hloupej...

Maminko, víš jak paní učitelka píše jedničku? Takhle! (a napíše malé psací L)
No to nevadí...
Ale jednička se takhle nepíše!
A jak se píše?
Takhle! (a napíše jedničku)
No tak asi paní učitelce ujela ruka...
Neujela, ona ji tak píše pořád!

Co se na to asi tak říká? ;-)

Vytočená matka

Někdy je to vypravování čtyř dětí po ránu tak náročné, že by jeden vytek´...

"Frederiko oblíkej se."
Frederika sedí atupě zírá.
"Frederiko oblíkej se."
Sedí a nic.
Řvu "Frederiko oblíkej se!"
Fredy začne natahovat, "ale já chci tátu."
"Táta tu není!"
"Ale já ho chci!"
"No já s tím nemůžu nic udělat, řekni to tátovi."
"Ale za to můžeš ty, kdybys nezpívala u stolu, neměla bys bláznivého muže!"

Malý čtenář

Některé dny čte dobrovolně, bez pobízení i písmenka,co nezná, Dnes cestou do práce měl potřebu číst nápisy na ochodech.
TA-BÁK. Mami, co je to tabák?
Tam prodávají cigarety, noviny a časopisy..
Fuj cigarety, blééé...
FO-KUS. Mami, co je to Fokus?
Tam prodávají brýle...Váhám nad pravým významem toho slova, zatímco tramvaj se blíží k Florenci. Zrak mi padne na rohový obchod a já doufám, že už se čtením končí. Marně.
E-RO-TIC CI-TY.
Paní vedle mě začínají cukat koutky...
Mamí, co je to erotic city?
To se čte "erotik sity" . Je to anglicky.
No a co to znamená?

Zachránilo hasičské auto s žebříkem stojící pod mostem... ;-)

Budu si muset nachystat nějakou příhodnou odpověď. Stejný obchod mají téměř proti škole a do práce jdem zase v pátek.

Zblázněný Pán Bůh

Frederika v pyžamu čekající na večerní pohádku: "Maminko, že nás stvořil Pán Bůh jako mimina hodná. A my teď zlobíme a Pán Bůh se z toho zblázní..."

Od farmařícího Rodericka

:-)

Mami,...

...dáš mi ještě mufíčka? (Beatrica)

Dvě panenky...

...spící po "o" :-D

Potichu a nahlas

Rozhovor se školákem:

Maminko, napíšeš mi nějaké věty?
Chceš číst?
Ehm.
Tak já ti napíšu, nebo si můžeš vzít nějakou knihu a číst si.
Tam neznám všechna písmenka, to bych si musel číst jen očima.
Babička: A jak jinak by sis chtěl číst?
No očima i pusou!

Roderickovo výtvarné vyznání

Z dnešní výtvarky ve škole...

zvenku

Zevnitř ve třech různých obměnách...

 

 

Jarní den

Dnes byl krásný jarní den, sluníčko svítilo, venku 10°C, ideální počasí na procházku. Domluvilo se nás pár multimatek nedělně muži osamělých a vyrazily jsme do zoo. Lidu přiměřeně, nás jak much ;-) Každé dítko si našlo v houfu jiné, což bylo super. Než jsme se před vchodem sešli, děti načaly svačinu. U pand červených hned za vchodem byla druhá hladová přestávka. Vyběhli jsme na kopec k ledním medvědům a následovala třetí. Než jsme došli ke slonům, byla víc než polovina zdrojů snědená. Klasika :-)

Každé dítko ocenilo jiné zvíře.  Beušce pomohl urzoun od buchtového záseku, Roderick si výborně pokecal s arou zelenokřídlým, Fredy ocenila slony. Plácali jsme se v dolní části zoo, dali oběd, okoukli líného Melouna. Beuška spadla ze schodů. Další zásek, začala být znavená, kočáru nebylo. Ve vodním světě si Roderick utrhl veliký rákos, prý bude lovit ryby. Jako.

Na hřišti bylo konečně trochu klidu prohodit pár slov ;-) Beuška přišla s pláčem, že chce prase. Sbalili jsme se teda, že cestou zkontrolujeme dětskou zoo. Po pár krocích se Bea nadšeně vrhla na prase. Dřevěné :-)

Posunuli jsem se ke Gaskonovi, Roderick na kraji jezírka (proslulého koupelí Kryštofa) lovil "prutem" ryby. Prý tam jsou zlaté, krásné. Pomyslela jsem si cosi o bujné fantazii, odehnala ho i Papriku od jezírka a šli jsme na gorily. Roderick celou dobu mluvil o lovení ryb a jak jsou zdravé a chce nám ji ulovit k obědu. Bezmyšlenkovitě zapředená do hovoru s holkama jsem mu přitakávala. Cestou od goril nešlo minout opět stejné jezírko. Znovu ho přilákalo, znovu seděl na krajíčku a rákosem tam cosi lovil. Vyřkla jsem poslední varování a pokračovala v cestě. Za pár vteřin mě doběhl Roderick a vítězoslavně křičel "Mami, podívej, mám tu zlatou rybku k obědu!" A v ruce nesl tu zlatou rybu...chcíplou 8-)

Pomalu jsme se chystali domů. Všichni jsme byli znaveni, tělo po zimě zlenivělé ;-) Rozloučili jsme se před zoo, spolu s Bludičkou a polovinou jejích dětí nastoupili do busu. Obsazená místa se zázračně uvolnila. V  tramvaji jsme vzbudili lehké pozdvižení. U Výstaviště se rozloučili i s Bludičkou a pokračovali sami.

Děti normálně nezavřely pusy, lehce rozjetě se pošťuchovaly. Ob sedadlo za námi seděl mladý pohledný policajt. Koutky mu cukaly, evidentně se dobře bavil ;-) Když jsme se chystali vystupovat, vstal ze své sedačky, důvěrně se ke mně naklonil a povídá:

" To jsou všechny vaše???"
"No jo, jsou."
"Pěkné!"

:-D

Ty máš velké...

Znavena z celého dne v zoo jsem usadila děti v pyžamkách k pohádce a zalezla si do sprchy. Po chvilce přišla Beuška a chtěla mi dělat společnost. Nechala jsem ji, vyjíměčně.

Když jsem se utírala, povídala.
"Maminko, ty máš velké vlasy."
Říká se dlouhé, Beuško."
"Ty máš dlouhé vlasy, maminko.... A taky máš dlouhá prsa... a dlouhé břicho.. a nohy, kolena, pinďuli, pupík, ruce. Jsi celá dlouhá!"

Potěšila ;-)

Narozeninová Beatrica

Když ses narodila, bylas takové malé "nic", do dlaně jsi se vešla. Všechny jsi nás svým příchodem překvapila.

Za ty tři roky jsi vyrostla (o píďu ;-)), naučila ses spoustu věcí. Dnes můžeš právem postoupit na ten pomyslný schůdek "předškolák". Každý den mě překvapuješ, umíš spoustu věcí jen tak mimochodem. Zpíváš dlouhé písničky, znáš básničky, tancuješ, kreslíš, jsi naprosto samostaná při jídle, oblékání, hygieně. Jsi krásná holčička, jednou "tě budem muset pořádně hlídat" :-)

Tvoje narození mě posunulo o pořádný kus dál a jsem ti za to vděčná. Když potřebuju načerpat sílu, vracím se k řádkům napsaným krátce po tvém narození.

Miluju Tě!

Tvoje máma

Co bude k obědu?

Tradiční otázka...tentokrát od Fredy.
Maminko, co budek obědu?
Kuře s bramborem.
Bééé.
Jestli se ti to nelíbí, můžeš mít suché těstoviny.
Jupííí.


Asi se přestanu snažit ;-)

Kyblíková

Pod vlivem 345D diskuze na BC si sem dávám jednu rok starou fotku, první list letošního kalendáře ;-)