Pohodové sobotní ráno, válíme se v posteli s Henrikou, děti si trochu přispaly, tak jsem i při vědomí. Pomalu se zaplňuje postel, jak se jdou všichni tulit. Dáváme si hádanky typu "když to vyhodíš, je to zelené, když to spadne, je to červené..." Ve starém kameňáku "Je to modrý a leze to po zdi.." se místo mouchy s křečovýma žílama objevuje nový hrdina "Spiderman!" :-)
Frederika má zase stěžovací:"Maminko, kluci mi ve školce nadávají Prcku! I Roderick!" Chápu jí a vyjasníme si, že přesně tohle se mi stávalo celé dětství taky. Na tělocviku vždycky poslední v řadě i dneska jsou 10-ti leté děti větší než já. Netváří se, že by ji odpověď uspokojila. Navrhuju další možnost."Když ti říkaj prcku, říkej jim Kolohnáte!" Oba se smějí. Frederika nadšená. Hned se to jali zkoušet. A tak se celým bytem následujících několik minut nese: "Prcku!" "Kolovrátku!" Prcku!" Kolovrátku!"
Mám to ale popletu :-D
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat