Trpělivosti je mi třeba

Roderick dostal ve škole dlouhodobý úkol. Procvičovat čtení, písmenkování, slabikování, doplňování chybějících písmenek ve slovech. Dnes přinesl dvojku z doplňování, takže motivace k procvičování o to větší. Vymyslela jsem pár oblíbených i nových slov a nutila Rodericka ke spolupráci. Věty napsané včera si pamatoval nazpamět :-/ Přidala sem nové slovo "plápolá"
Napsáno Pláp-lá.
"Přečti to po písmenkách."
"p-l-á-p-něco-l-á"
"teď po slabikách"
"plá-p-lá"
"Výborně, co by to mohlo být za slovo?"
"plave"
"Plave asi ne. Poslechni si to. Pláp-lá, pláp-lá. Co ti to připomíná za slovo?" 
"plátno"
Uaaa
"pláp-lá, pláp-lá"
Roderick spíš nastřeluje: "o?"
"No vidíš :-) Tak ho tam napiš a přečti to celé."
R nejistě "plápolá"
"Víš, co znamená plápolá?"
"Ne."
"Ne? Tys nikdy neslyšel, že oheň plápolá?"

Hm, tak nic, asi jsem to koukání chlapů do plápolajícího ohně nějak přecenila. Budu se muset muže zeptat, co tam na tom srubu vlastně dělají, když říkají, že pečou buřty...