Na chodníku

Myslím, že komentář netřeba ;-)

Výlet

Dneska jsme podnikli výlet do Kladna. Byl to takový maminkovskodětský minisraz. Děti byly nadšené z neznámého hřiště a já jsem si užila relativní pohody. A kdyby Roderick nešimral v autobuse pána před sebou, mohl být celý den bez incidentů ;-)

Dobrodružství strašidýlka Emílka

Dneska měl Roderick na dramaťáku představení pro rodiče. Je neuvěřitelné, jaký velký pokrok udělali za ty dva nebo tři měsíce od minulého představení. Bylo to vtipné, zapojovali do hry i rodiče, byli děsně šikovní :-) Roderick se projevil jako šáša, co je pyšný na svou matku (a já na něj!). Některým dětem byly rozdány kartičky s obrázky a ony měly předvést (nakreslit do vzduchu), co je na obrázku. Hádat měli děti i rodiče. U posledního obrázku nastala delší pauza, nikdo se neprojevoval. Tak jsem nahlas rekla, co jsem viděla, bylo to správně :-) A Roderick na to hlasitě hrdým hlasem povídá: "To řekla MOJE maminka!" Zlatíčko...

A pár nekvalitních fotek jen z telefonu...

Paleček 17tt

Večerníček

Tyhle fotky jsem uloupila u našich při sledování Večerníčka. Jsem pyšná na svůj trojlístek s úplně stejnými hlavami ;-)

Karlův most

Na konci dubna byli třeťáci na půldenním výletě po Praze. Zvládli dojít na Pražský hrad a odtud koukali na panorama Prahy. Roderick mi pak ukazoval, co všechno si zapamatoval. Během týdne pak tvořili nějakou stavbu.Měli vyražené z kartonu součástky, na bílou stranu měli dávat lepidlo a lepit je na čtvrtku, hnědou stranou nahoru. Roderickův výtvor byl poznat na první pohled. Karlův most s pirátskou lodí, ani jsem nemusela koukat na podpis ;-)


Pak mi přišla paní učitela Jitka říct, jak to bylo s těmi "cihlami". R nalepil některé obráceně a pí učitelka se ho ptala, co to je to bílé tam... A Roderick pochopitelně nezaváhal: "No vajíčka přece!"

Ten se ve světě neztratí :-)

Jméno pro Palečka

Dnes jsem ve volné chvilce projížděla jeden web se jmény dětí, jestli Palečka něco nezaujme. Procházela jsem nejprve klučičí. Zaujala mě dvě: Prewitt, a pak jedno jehož význam zněl "wildly independent". Kombinace obou mi připadala víc než vražedná. Při představě, že bych měla syna se jménem "šíleně nezávislý prevít", mě napadlo jen jedno "to by byla 100% antikoncepce!"

Jsem zvědavá, jak dopadnu s dívčími jmény :-)

Perlička češtinská

Krásná čeština se mi opět připomněla dnes ráno cestou do školky. Budulínek si přál doběhnout Rodericka a tak hlásil:

"Maminko, můžeš mi kestartovat?"

Tak tedy "Ke startu, připravit, pozor, teď!" :-)

Pojedeme na Vysočinu?

O vikendu (prodlouženém) jsme se chystali na maminkovský sraz. Byli jsme už vloni a bylo to super, tak jsem si to letos chtěli zopáknout. Byla jsem ráda, že s námi jede i M, neb jsme bez auta a čekala nás cesta hromadnou dopravou. Vyhlídla jsem nám autobus, který jel z Prahy až skoro na místo. Bohužel jsem ale zaspali s nákupem jízdenek a bylo vyprodáno. Další spoj jsme neměli zjištěný, čarodějnice se protáhly a už nebylo kdy koupit jiné místenky. V noci před odjezdem jsem našla jediný volný spoj v 7:20 ráno do Jihlavy a odtud vlakem. Domluvili jsme se s mužem, že vstane brzo, na šestou ranní dojde koupit místenk, já mezitím vypravím sebe a děti, on se pro nás vrátí a spolu pojedme no nádraží. Všechno klaplo. V 7:05 jsme celkem v poklidu čekali v celkem dlouhé frontě na autobus, spokjeni, že máme jistá. V 7:10 si muž vzpomněl, že místenky (i ty zpáteční na neděli) zůstaly doma v malé příruční taštičce, která se mu nikam nechtěla vejít. Myslela jsem, že budu vraždit a vidina snadného cestovaní se rozplývala. Muž beze slova odběhl a paní vedle nás nas začallo být líto. Vysvětlila jsme dětem, že výlet asi nebude, odsunula se stranou fronty. Za minutku dorazil autobus. Všichni s místenkami nastoupili a já se zkusila zeptat řidiče, jestli by nebyla možná nějaká alternativa, eventuelně mírné zdržení busu. 10 minut, které jsem viděla jako maximum už bylo moc. Ale prý uvidíme. Nastoupili i lidé bez místenky. Před busem jsem zbyla jen já, tři děti a dva bágly... Volala jsem muži, jak je na tom. "nalož bágly, jsem tam do tří minut." Naložila jsem a přesně v 7:20 dorazil i s jízdenkami. Ještě, že to není tak daleko, existují taxíky a Praha byla v tuhle ranní dobu prázdná. Nastoupili jsme do autobusu. Paní jen nevěřícně koukala :)

Cesta proběhla v relativním poklidu, jen B, F i R chtěli sedět současně na mém klíně, což poněkud utlačovalo Palečka :-)

Víkend byl skvělý. Užili jsme si ho všichni, každé dítko si našlo svého parťáka, já jsem si v poklidu pokecal s maminkama M s tatínky :-)

Nazpátek jsem jela sama s dětma, muž musel pracovně na Moravu. Velký batoh nám vzala hodná teta Markéta autem :-) Bea usnula a skoro celou cestu prospala, unavená Fredy malinko prudila a Roderick bavil okolosedící cestující svým zpěvem písně "jseš-li kamarád, tak pojď si s námi hrát". Je to jeho oblíbená, ukazují se při ní různé bláznivé věci doprovázené ještě bláznivějšími zvuly :-)

Večer jsme odpadli všichni hned po večeři, ale s "dobitými baterkami"

V Tramvaji

Pro někoho je cestování s dětmi tramvají utrpením, já si ho zpravidla užívám. RaF vždy využijí situaci, kdy se jim můžu 100% věnovat a vychutnají si jí plnými doušky. Je fakt, že při tom zpravidla pobaví půl tramvaje a já vystupuji jako pyšná matka plna obdivných pohledů a slov o tom, jaké mám krásné a chytré děti. Které matce by se to neposlouchalo dobře ;-)

Včera jsme cestou pobavily dvě postarší paní, postupně. Té první Roderick začal vyprávět, že máme v bříšku Palečka a vůbec se za ty tři stanice dozvěděla dost o naší rodinné situaci :) Nejsem si jistá, že tomu úplně rozuměla (byla jsem dál od dětí, stál mezi námi ještě jeden kočárek), neb jsem cestovala sama se třema dětma s kočárem a břicho stále vypadá víc tlustě než tehotně. Paní vystoupila u Masaryčky, spolu s rodinkou s kočárkem a vedle dětí se uvolnilo místo.

Roderick se mě jal přesvědčovati, ať si sednu vedle nich. Musela jsem počkat na zastávku, za jízdy nerada odbržďuju kočár. Než jsem si stihla sednout nastoupila sympaticka paní s francouzskymi holemi. Děti seděly každý na jednom místě, tak jsem je usměrnila na jedno a řekla paní, ať si sedne k nim (jinde místo nebylo). Roderick to těžce nesl... "maminko, slíbila jsi, že si sedneš k nám!" Rodericku, paní má bolavé nohy, tak potřebuje sedět víc než já." Paní mi nabídla, ať si sednu, že klidně postojí. Nechala jsem ji sedět. Roderick začal argumentovat: "Ale ty máš v bříšku miminko a měla bys sedět!" Paní začala vstávat... Znovu jsem ji vysvětlila, že jsem ok, a ať sedí. Jeli jsme přes řeku a Roderick začal rozebírat parník, který viděl. Briskně přešel na Titanik (oblíbené téma, cestou tam meditoval, jak ho vyzvedne ze dna, čímž bavil nejakého mladého muže). Tentokrát přemýšlel, jestli by projel pod mostem a kdyby se potopil, jestli by byl pod vodou, nebo mu koukal komín ;-) Trochu jsem ho v myšlenkách usměrňovala, nedokáže si představit, jak moc velká to byla loď. Paní se zatím dobře bavila. Pak mu řekla, že je chytrej kluk. Roderick se zapýřil a začal "Chytrej je sprostý slovo..." Usměrnila jsem ho :-)

Na Strossmeyeráku nastupoval vozíčkář. Neměl sebou asistenta, tak požádal nějakého pána, aby mu pomohl. Pán s vozíčkem chvíli zápasil, ale nakonec se mu podařilo správně naklopit vozík a ten jeden nízký schůdek zvládli. Roderick na to koukal, a pak se zeptal: "Mami a proč si ten pán nezmáčkl ten modrej čudlík?" (tlačítko na plošinu). Víc než "to nevím" mě nenapadlo. Paní vedle to ale naprosto "odbouralo". Obdivovala, co Roderick všechno neví. Pak už jsme vystupovali a s paní jsme se rozloučili. A já jsem dostala pochvalu, jaké mám šikovné děti. (Frederika celou dobu u Titaniku přizvukovala a snažila se zapojit do hovoru ;-))

Takové dny mám moc ráda, nabíjejí mě na dlouho dopředu :-)

Čekání na tátu

Muž si šel zaběhat a Roderick na něj chtěl počkat. Takhle jsem ho našla na předsíni ...

Budulínčiny narozeniny

Pár fotek z oslavy. Počasí bylo krásné, tak jsme byli v parku... Neuveřitelné, že té holčičce už jsou tři. Je to jako včera, kdy jsem budila kluky v šest ráno, že rodíme. A dneska je z ní upovídaná svéhlavá treperenda :-)

Velikonoční pondělí

Po třech výchovných dnech jsme dopřáli dětem na pouti i kolotoče. Užili jsme si všichni, nejvíc pochopitelně děti :-) Jen jedna věc mi zkazila radost, po třech letech nám dosloužil foťák. Tak jsem odkázána na fotky od taťky a svůj mobil, z něhož je kvalita nic moc. Tak se omlouvám...

Jaro v Kutné Hoře

Sluníčko svítí venku je teplo, ideál relaxace = odpoledne na zahradě :-)



Únava po náročném dopoledni ;-)

Sesterská spolupráce

Frederika není lakomá, ráda se rozdělí a Bea se jen tak ošidit nedá ;-)

S babičkou na zahradě

Milované palačinky

Maminko, konečně ses naučila vařit palačinky, jako táta a děda! (Roderick)

A že jim chutnaly :-)

Hlavně, že nám nemarodí...

a že jim u nás chutná ;-) Labužníci...

Jaro na Letné

Všechno se začíná zelenat, konečně tu bude jaro!

Svátek

RaF oslavovali své svátky. Oslava byla malinká, ale fajn.

Hlidání hranolek k obědu

Dárečky pro Budulínka
Dort chutnal
Spokojená Fredy
Dar největší - Roderickovo nové kolo